Změna zákona k regulaci venkovních festivalů Senátem napoprvé neprošla.

Změna zákona k regulaci venkovních festivalů Senátem napoprvé neprošla. Jedeme dál!

Přinášíme podstatný obsah debaty k navržené změně zákona o ochraně veřejného zdraví v Senátu CŘ na 11. schůzi dne 10.5.2023. Změna by znamenala opětovnou regulaci hluku z některých bezohledných festivalů a koncertů pod širým nebem. Hlavní argument se točil okolo bezohledného festivalu v Ledárnách Braník, který pořádá Kamil Šír a Tomáš Staněk ze společnosti Netradiční koncerty. Věříme, že se dřív nebo později se chování těchto dvou „pořadatelů“ stane důvodem pro opětovnou regulaci hudební produkce pod širým nebem. Obrázek si z debaty udělejte sami. Na konci článku pak naleznete důkazy o tom, že tvrzení Ministra zdravotnictví v Senátu nebyla pravdivá.

Ministr zdravotnictví prof. Vlastimil Válek (TOP 09):

„Co se týče oblasti produkce hudby, tak tady, byť bych rád, jako řekněme zastupitel městské části, bývalý zastupitel městské části Brně-Líšeň chtěl, protože tam máme velké Mariánské údolí, kde je pořádáno poměrně hodně koncertů, z nějakého důvodu především hip-hopové koncerty. Já mám rád hudbu, opravdu mám hudbu rád, ale… Tak to je, nechci to pitvat. Nicméně samozřejmě se tam vždycky perou dva faktory. Ten první faktor je, že to tam přitáhne spoustu účastníků těch akcí, kdy, řekněme, občané Líšně, kteří mají nějakou afinitu k provozování čehokoliv, co se dá na těch akcích prodávat, velmi tuto akci podporují. No a pak jsou občané, kteří bydlí v tom Mariánském údolí. A čím jsou dále od toho Mariánského údolí… čím jsou blíže k tomu Mariánskému údolí, tím samozřejmě více protestují. A čím jsou dále, tím méně protestují a zas to podporují. Takže by se zdálo logické stanovit nějaké objektivní parametry dané řekněme vyhláškou, zákonem. Tady je problém v tom, že v případě veřejné produkce hudby se jedná o hluk ve smyslu faktoru obtěžování. Tady to není zdravotní riziko. A to je potřeba si pořád a pořád dokola opakovat. Dopady na veřejné zdraví nelze žádným způsobem kvantifikovat. A myslím si, že dostatečné poučení, a je to bohužel tak, mě to hrozně mrzí, ale tak to je, to je prostě medicína. Nemusíme tomu věřit, nemusíme s tím souhlasit, ale prostě tak to je. Dobrým příkladem toho je Most a jeho motodrom, kde je v podstatě snaha zabránit pomocí současné legislativy provozování toho motodromu deset nebo více let. Omezit tam tu hlučnost. A v podstatě posun je nulový.“

Senátorka JUDr. Hana Kordová Marvanová (SPOLU):

„Na prvním místě bych zdůraznila to, co uváděl, že zákon nemůže řešit hluk z veřejných produkcí hudby. Je mi jasné, že asi panu ministrovi to stanovisko psali nějací odborníci, že ho netvořil on, ale bohužel to stanovisko zkrátka není vůbec pravdivé. V současnosti jsme v situaci, že aniž by to vláda zamýšlela, tak v roce 2015 sněmovna na základě pozměňovacího návrhu z pléna schválila to, že hygienické stanice nebudou řešit hluk z venkovního provozování hudby. Budou řešit hudbu v budovách. To vůbec není jasné, proč je tam ten rozdíl. A bylo to odůvodněno tím, že to mají řešit obce vyhláškami. Já jsem měla to štěstí jako radní pro legislativu hlavního města Prahy. Celý loňský rok jsem s odborníky, které nám doporučila hygiena, odborníky na hluk, a je to velmi komplikovaná problematika, řešila to, jestli existuje nějaký způsob, jak může obec řešit problémy občanů, protože si asi uvědomujete, že když se lidé ve stovkách a tisících obracejí na samosprávy, a samozřejmě to není jen v Praze, dostávám dopisy z celé republiky, existuje i celostátní petice proti hluku, tak asi chápete, že jako zastupitelé nemůžete říci lidem: „Nebudeme to řešit.“ Lidé protestují, předkládají petice, takže mně to třeba v Praze uložil kontrolní výbor na základě petice mnoha tisíc lidí, že se tím musím zabývat. Řešili jsme to s odborníky, s legislativou, konzultacemi z hygieny. A zjistili jsme, že obec není schopna přijmout nějakou podzákonnou legislativu, aby problém řešila. Asi chápete, že těžko můžeme rozhodit ruce a říct: „My to nemůžeme řešit, tady legislativci jasně řekli, že to nejde.“ A zákon to neřeší, respektive to vyňal z kompetence hygienických stanic, tak ty také rozhodí ruce a řeknou: „My to také neřešíme.“ A do toho tady máme opravdu tisíce a tisíce lidí po republice, podle mě je to obrovské množství lidí, kteří si stěžují na ty jevy. Já neříkám, že je to jednoduché…   …My jsme v Praze dostali jako součást petic i zdravotní zprávy…  …Já jsem se tehdy obrátila z pověření celé rady, pana primátora, spolu s dalšími kolegy z městských částí na pana ministra. Bude si to určitě pamatovat. Takže nás přijal na ministerstvu zdravotnictví a řekl nám, že to vnímá, že to opravdu problém je, že to zažívají i v Brně, že tam mají podobné problémy. A řekl, ať stěžovatele nasměrujeme na ministerstvo, ať tam posílají stížnosti, že se tím ministerstvo bude zabývat. Já jsem předpokládala, že vytvoří třeba nějakou pracovní skupinu, budou to řešit na základě zkušeností ze zahraničí. Nevzniklo vůbec nic. Nikam se to neposunulo…  …Dobře, teď byla zima, žádné koncerty nebyly, v Praze se chystá nová sezona a opravdu je to naprosto výbušný problém. A to nejen v Praze. Vy jste dostali spoustu e-mailů z Karlových Varů, z Ostravy, prostě z celé republiky. Samozřejmě z Brna a z dalších měst. To není jen moje zkušenost, ale je to má zkušenost do té míry, že jsem byla vržena do situace jako radní pro legislativu, že to mám vymyslet.„

Ministr zdravotnictví prof. Vlastimil Válek (TOP 09):

„Já jsem pouze řekl, že nikde, v žádné evropské zemi, a pokud vám někdo z odborníků řekl, že v Londýně to dokáží, rád bych chtěl slyšet jméno toho odborníka, lhal vám. Seznámím se rád s tím lhářem. Buď není odborník, nebo vám vědomě lhal. V žádné evropské zemi neřeší koncerty, veřejné produkce, vystoupení, které jsou venku, nikdo jiný než města, samosprávy eventuálně omezeními a vyhláškami. Neexistuje jediná, a já jsem toto diskutoval s ministry v rámci ministeriády našeho předsednictví, v žádné zemi neexistuje metodika, protože ta metodika nelze stanovit, za jakých podmínek se dá nebo nedá ve venkovních prostorách dělat koncert.“

Místopředsedkyně senátu RNDr. Jitka Seitlová (KDU-ČSL):

„Pane ministře, já mám otázku. Proč v zákoně řešíme hudební produkce v budovách a ty hudební produkce, které jsou venku, ne. Pokud vycházíme z produkce, že hudební produkce nemůže mít žádný škodlivý účinek na zdraví, což je diskutabilní a ještě se k tomu nějak dále vyjádřím, pak tomu opravdu, ale opravdu nerozumím. V těch budovách to chráníme. Takže když já uspořádám koncert v budově, pozor, nesmí být porušeny hlukové limity. Hlídá se to jednak tam, jednak ještě v těch ostatních prostorách. Nakonec i v tom venkovním prostoru. Do určité míry, co chrání ten venkovní prostor. Ale já vezmu chlapy, pojďte ven, budeme hrát a zpívat venku, tam je to naprosto volné… Tam už to nikoho nezajímá. Já tu logiku nechápu.“

Ministr zdravotnictví prof. Vlastimil Válek (TOP 09):

„Problém s dlouhodobým působením hluku, a to slovo bych chtěl zdůraznit, je opravdu dlouhodobé působení. Dlouhodobé pravidelné působení hluku je typicky autodrom v Mostě. Autodrom v Mostě pořádá pravidelně na jednom místě motorové nebo motocyklové, automobilové závody. Je tam dlouhodobé působení hluku, které překračuje určitou hladinu. Je tam v tomto případě, protože se překračuje i maximální hladina hluku, je tam opravdu řízení, které ale trvá 10 let, kdy se ten organizátor odvolává.“

Senátorka JUDr. Hana Kordová Marvanová (SPOLU):

„Vážené senátorky, vážení senátoři, omlouvám se, že se hlásím podruhé, ale prostě musím na pana ministra reagovat. A mrzí mě, že mu musím úplně odporovat, protože jeho poslední věta, že v uzavřeném prostoru lze měřit limity a v otevřeném ne, tak pane ministře, prosím, to fakt není pravda. Patrně jste neabsolvoval ty – já jsem asi tři měsíce absolvovala jízdy s odborníky na měření hluku, s tím příslušným zařízením, kteří to samozřejmě měřili nejen v prostorách objektů lidí, kteří si stěžovali, ale samozřejmě na různých místech ve vnějších prostorách nebo třeba instalovali ve vnějších prostorách zařízení, které to detekuje, které to průběžně měří. Dokonce to dokáže odlišit, co je hluk z dopravy, co je hluk z koncertu a tak dále. Pane ministře, prosím, vaše vystoupení podle mě, já neříkám, že moje jsou odborná, protože já jsem právník, takže nejsem odborník na zdravotnictví a na hluk. Ale vaše vystoupení k hluku také nejsou odborná…   … Na této debatě mi vadí, že je neodborná i v tom, že aby se dospělo ke správným závěrům, tak musíme mít shodná a správná vstupní data. Tady se jako vstupní data uvádějí informace, které prostě nejsou pravdivé a které, kdybyste si je porovnali se stížnostmi lidí, co nám je posílali, tak byste viděli, že to pravdivé není. Asi jste to třeba někteří nečetli, takže pan zpravodaj říkal, že koncerty, to je vždy jen nárazové jeden dva dny. Ale já jsem mluvila o problému akcí, které se konají téměř každý den a konají se třeba dva tři měsíce v roce soustavně. To je ten problém. A i pan ministr připustil, že pokud je nějaký hluk soustavný, opravdu dlouhotrvající, že pak dopady mohou být. A my jsme dostali, třeba já jsem dostala do rukou zdravotní zprávy petentů, kteří uvádějí, jaké zdravotní problémy to lidem způsobí.

Senátorka Mgr. Adéla Šípová (Piráti):

„Vážený pane ministře, vážení kolegové, vážené kolegyně, já bych chtěla se zeptat pana ministra na jednu věc, protože mi není jasná. My se tady bavíme o tom, jestli je možné měřit hluk vevnitř a jestli je možné ho měřit venku. A je to debata opravdu velmi odborná. Ale já jsem se podívala teď na stránky ministerstva zdravotnictví, kde je vysloveně odkaz na hlukové mapy celé ČR, kde je vidět, jaké je zatížení hlukem v souvislosti s dopravou na našem území. Jak je možné, že je to možné měřit u dopravy a není to možné měřit u koncertů? Já tomu nerozumím. Samozřejmě nejsem odbornice, ale jak je možné, že to takto nejde? To je můj dotaz k tomu.“

Ministr zdravotnictví prof. Vlastimil Válek (TOP 09):

„Otevřený prostor ve chvíli, kdy měříte hluk. Pokud je to, řekněme, ve vzdálenosti od koncertu, kdy se tam objevují například ty vibrace, což je daleko častější stížnost, které se ale vůbec nedají měřit z hlediska medicínského dopadu, nebo kde se tam objevuje, řekněme, hluk, který někomu vadí, ale někomu, někdo z mých předřečníků to tady řekl, je libý, ale někomu je nepříjemný, klasicky jsou to některé typy produkcí, typicky ten hip-hop, tak vy nepřekročíte kritickou hladinu, to znamená, nemůžete to kvůli kritické hladině. Mohl byste to kvůli dlouhodobému překročení. Ale dlouhodobé není definované jako dny, týdny nebo měsíce, ale jako léta.“

K tomu lze dodat pouze to, že Ministr zdravotnictví uváděl Senát v omyl, a to ať už z neznalosti problematiky či zcela záměrně. Pokud jde o definici dlouhodobého působení hluku z hudební produkce, tak ta vyplývá z odborného doporučení Národní referenční laboratoře pro komunální hluk Státního zdravotního ústavu, který překvapivě patří právě pod Ministerstvo zdravotnictví tedy právě pod profesora Válka. Stanovisko definuje krátkodobou hudební produkci, která nemá vliv na zdravotní stav občanů takto:

Celé Stanovisko naleznete zde:

Je tedy zcela zřejmé, že v ČR hudební produkce pod širým nebem často daleko přesahuje krátkodobou, ojedinělou expozici fyzických osob a tedy není vyloučen zásah do zdravotního stavu občanů.

Pokud jde o zahraniční právní úpravy v zemích Evropy, pak můžeme odkázat například na Kodex veřejného zdraví ve Francii (kapitola VI: Prevence rizik související s hlukem) a Kodex životního prostředí (Pododdíl 1: Místa otevřená pro veřejnost nebo otevřená pro veřejnost, kde se provozují činnosti zahrnující vysílání zesíleného zvuku při vysokých hladinách zvuku), kde je velmi komplexní regulace veřejné hudební produkce pod širým nebem včetně povinnosti používat limitéry hluku, vypracovávat hlukové studie a dodržovat limity. Vše je pak sankcionováno včetně možnosti okamžitě zabavit aparaturu. Kodex veřejného zdraví je veřejně dostupný a každý se tedy může přesvědčit, že profesor Válek nemluvil pravdu. Nejde ale jen o Francie, ale například i Norsko či Velkou Británii:

Přehled hlasování jednotlivých senátorů nalezne zde: https://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/hlasy?G=21594&O=14

První pokus tedy nevyšel a jak je vidět, schází především osvěta a to nejen u senátorů, ale především u Ministra zdravotnictví. Jedeme dál!