Policie ČR má díky nám novou metodiku k efektivnímu řešení rušení nočního klidu
Pražané budou mít v noci více klidu. Díky naší dvouleté práci má Policie ČR v Praze novou metodiku k řešení rušení nočního klidu. Metodika popisuje efektivní nástroje, jak téměř okamžitě vyřešit rušení nočního klidu. Mezi tyto nástroje patří například zabavení věci se kterou je přestupek páchán (zvuková aparatura, přívodní kabely, atd.). Stejně jako zajištění přestupce a jeho odvoz na služebnu. Lze tedy velmi efektivně ihned řešit rušení nočního klidu veřejnou hudební produkcí, což byla právě motivace naší činnosti, kdy se naše iniciativa prvně obrátila na policii ČR kvůli bezohlednému festivalu v Ledárnách Braník. Pořadatelé tohoto festivalu, podnikatel Michal Filip, Tomáš Staněk a Kamil Šír tak mají na svědomí účinné postihování hudebních festivalů a akcí v Praze. Díky nim se tedy už hrát po 22 hodině v Praze nebude. Děkujeme 🙂
Velmi nás potěšilo, že text metodiky vyšel z obsahu našich stížností a podnětů, které v podstatě plně převzal. Podívejte se samy.
Naše stížnosti
Stížnost ze dne 13. 10. 2021 na Odbor vnitřní kontroly Krajského ředitelství policie hl. m. PrahyDopis Ministrovi Vnitra a Policejnímu prezidentovi ze dne 24. 8. 2022
Nová metodika Policie ČR v Praze
Nová metodika Krajského ředitelství policie hl. města Prahy, Odbor služby pořádkové policie KRPA-20630-4/ČJ-2023-0000PZ
Naše stížnosti
Dopis Ministrovi Vnitra a Policejnímu prezidentovi ze dne 24. 8. 2022
Nová metodika Policie ČR v Praze
Nová metodika Krajského ředitelství policie hl. města Prahy, Odbor služby pořádkové policie KRPA-20630-4/ČJ-2023-0000PZ
Naše stížnosti
Dopis Ministrovi Vnitra a Policejnímu prezidentovi ze dne 24. 8. 2022
Nová metodika Policie ČR v Praze
Nová metodika Krajského ředitelství policie hl. města Prahy, Odbor služby pořádkové policie KRPA-20630-4/ČJ-2023-0000PZ
Jak má Policie ČR při řešení rušení nočního klidu postupovat?
Metodika doputovala v průběhu května 2023 na všechny oddělení Policie ČR v Praze a v současnosti byl ze strany všech policistů podepsán formulář o seznámení s metodikou. Někteří z občanů již vnímají razantní změny v řešení rušní nočního klidu ze strany Policie ČR. Policie před dvěma týdny razantně ukončila hluk z letního kiny starostky Křeslic. Obdobně nekompromisní byla Policie před týdnem v případě sousedského hluku v Hodkovičkách. Aktuálně se policisté chystají na hlukem z hudebních produkcí a letního kiny v tzv. Kasárnách Karlín. Celý text metodiky je dostupný zde:
REFLEX: Never More hlukovému smogu z hudebních produkcí na MFF Karlovy Vary
Novináři z Reflexu si všímají obtěžujícího hluku z venkovních hudebních produkcí na filmovém festivalu v Karlových Varech. Ono se není čemu divit, protože pořadatelé různých akcí mají pocit, že bez elektronicky zesilované hudební produkce, často pochybné kvality by to prostě nebylo ono. Nejde sice jen o filmový festival v Karlových Varech, ale i tak je dobře, že si toho konečně všímají novináři. Právě v Karlových Varech si na tuto skutečnost stěžuje velké množství místních občanů. Místní radnice je al,e tak jako je tomu na ostatních místech v ČR setrvale ignoruje.
Nyní je k filmového festivalu v Karlových Varech v online článku Reflexu k tomu mimo jiné uvedeno:
„Veřejné prostory jsou obsazené stánky partnerů i subjektů na přehlídce parazitujících a všechny duní, duní, duní…“
„Karlovarský filmový festival se změnil ve festival úpadkové hudby, kde se zastrčené někde vzadu hrají i filmy, ale hlavní pozornost na sebe strhává KRAVÁL linoucí se z bezpočtu zdrojů…“
„Nejprimitivnější tucky ze stánků s předraženým pitím se překřikují s letními odrhovačkami od bazénu a tupé techno z masívních aparatur utichá až nad ránem. V tom se nedá pracovat, spát ani myslet, natož na filmy...“
Chorvatská média informují o regulaci hudební produkce v Dubrovníku přece jen podrobněji. „Město dále upozorňuje, že nová ustanovení Rozhodnutí o obecním řádu upravuje provozování hudby na veřejných prostranstvích v historickém centru. Po nabytí účinnosti změn Rozhodnutí bude při vydávání povolení k produkci hudby na veřejných prostranstvích zakázáno pouštět hudbu na zařízeních s elektronickými zesilovači a hudba se bude hrát pouze s „odpojenými“ hudebními nástroji, čímž se historické stane první „odpojenou“ zónou města.
Město Dubrovník vyhlásilo boj s intenzitou hladiny hluku, na kterou si občané Dubrovníku stěžují již řadu let. V souvislosti s porušováním hladiny hluku v historickém centru tak budou v brzké době instalovány měřiče hluku a těm, kdo tato ustanovení poruší, tedy vydávají hluk nad povolenou míru, bude okamžitě zrušen pronájem veřejného prostranství, upozorňuje město.“https://baustela.hr/estetika/zastita-povijesnih-procelja-u-dubrovniku-zabrana-zvucnika-i-uredaja-s-pojacalima/
Tato první opatření jsou součástí program „Respektujme město!“ na období do roku 2025. Asi každému rozumnému člověku dojde, že regulace je zcela logická protože různé dohody, samoregulace a podobné nesmysly politiků prostě nefungují.
V našem hlavním městě Praze je bohužel realita zcela odlišná. Hudební šíbři jsou napojeni na politiky hlavního města. Hlukem z hudebních produkcí jsou terorizování občané Prahy s vědomím a za podpory těchto politiků. Stovky milionů z našich daní přitom tito politici na dotacích těmto hudebním teroristům přidělují i v době, kdy se důchodcům snižují z důvodu úspor důchody. Smlouvy na dotace sice obsahují podmínku, že příjemce musí dodržovat zákony, ale jak přiznal ředitel odboru kultury a cestovního ruchu MgA. Jiří Sulženko, Ph.D. nikdo se neobtěžuje kontrolovat zda příjemci dodržují zákony. Pokud by totiž ke kontrolám došlo, zjistilo by se minimálně opakované rušení nočního klidu a část dotace by musela být vrácena. To ale zřejmě nikdo nechce, Proč asi? Nebylo by pak míň peněz na úplatky? Možná. Jak se říká, ryba smrdí od hlavy. A hlavou je radní pro kulturu Jiří Pospíšil (TOP 09) z Plzně, který občanům Prahy terorizovaným hlukem, kteří zde žijí po generace sdělil ať se odstěhují.
Po úspěšném tažení našeho spolupracovníka z Karlových Varů proti vyhlášce města Loket čistíme hudební smog právě ve Varech. Vyhláška Lokte byla v rozporu s Ústavou ČR tím, že legalizovala terorizování místních občanů hudebním smogem v době nočního klidu. Potom co vedení města Loket ignorovalo stanovisko Ministerstva vnitra zrušil sporná ustanovení vyhlášky Ústavní soud.
Pokud jde o Karlovy Vary, tak tam je připuštěno dělat hluk z hudebních produkcí v době nočního klidu celkem 14 dnů přes léto. To přišlo Ministerstvu vnitra jako v pořádku. Nikoliv ale zde žijícímu občanskému aktivistovi, který se obrátil na Veřejného ochránce práv. Veřejný ochránce práv mu dal za pravdu a již argumentoval právě Nálezem Ústavního soudu, který se týká zrušené části vyhlášky města Loket. Přečtěte si závěry Veřejného ochránce práv.
Změna zákona k regulaci venkovních festivalů Senátem napoprvé neprošla. Jedeme dál!
Přinášíme podstatný obsah debaty k navržené změně zákona o ochraně veřejného zdraví v Senátu CŘ na 11. schůzi dne 10.5.2023. Změna by znamenala opětovnou regulaci hluku z některých bezohledných festivalů a koncertů pod širým nebem. Hlavní argument se točil okolo bezohledného festivalu v Ledárnách Braník, který pořádá Kamil Šír a Tomáš Staněk ze společnosti Netradiční koncerty. Věříme, že se dřív nebo později se chování těchto dvou „pořadatelů“ stane důvodem pro opětovnou regulaci hudební produkce pod širým nebem. Obrázek si z debaty udělejte sami. Na konci článku pak naleznete důkazy o tom, že tvrzení Ministra zdravotnictví v Senátu nebyla pravdivá.
Ministr zdravotnictví prof. Vlastimil Válek (TOP 09):
„Co se týče oblasti produkce hudby, tak tady, byť bych rád, jako řekněme zastupitel městské části, bývalý zastupitel městské části Brně-Líšeň chtěl, protože tam máme velké Mariánské údolí, kde je pořádáno poměrně hodně koncertů, z nějakého důvodu především hip-hopové koncerty. Já mám rád hudbu, opravdu mám hudbu rád, ale… Tak to je, nechci to pitvat. Nicméně samozřejmě se tam vždycky perou dva faktory. Ten první faktor je, že to tam přitáhne spoustu účastníků těch akcí, kdy, řekněme, občané Líšně, kteří mají nějakou afinitu k provozování čehokoliv, co se dá na těch akcích prodávat, velmi tuto akci podporují. No a pak jsou občané, kteří bydlí v tom Mariánském údolí. A čím jsou dále od toho Mariánského údolí… čím jsou blíže k tomu Mariánskému údolí, tím samozřejmě více protestují. A čím jsou dále, tím méně protestují a zas to podporují. Takže by se zdálo logické stanovit nějaké objektivní parametry dané řekněme vyhláškou, zákonem. Tady je problém v tom, že v případě veřejné produkce hudby se jedná o hluk ve smyslu faktoru obtěžování. Tady to není zdravotní riziko. A to je potřeba si pořád a pořád dokola opakovat. Dopady na veřejné zdraví nelze žádným způsobem kvantifikovat. A myslím si, že dostatečné poučení, a je to bohužel tak, mě to hrozně mrzí, ale tak to je, to je prostě medicína. Nemusíme tomu věřit, nemusíme s tím souhlasit, ale prostě tak to je. Dobrým příkladem toho je Most a jeho motodrom, kde je v podstatě snaha zabránit pomocí současné legislativy provozování toho motodromu deset nebo více let. Omezit tam tu hlučnost. A v podstatě posun je nulový.“
Senátorka JUDr. Hana Kordová Marvanová (SPOLU):
„Na prvním místě bych zdůraznila to, co uváděl, že zákon nemůže řešit hluk z veřejných produkcí hudby. Je mi jasné, že asi panu ministrovi to stanovisko psali nějací odborníci, že ho netvořil on, ale bohužel to stanovisko zkrátka není vůbec pravdivé. V současnosti jsme v situaci, že aniž by to vláda zamýšlela, tak v roce 2015 sněmovna na základě pozměňovacího návrhu z pléna schválila to, že hygienické stanice nebudou řešit hluk z venkovního provozování hudby. Budou řešit hudbu v budovách. To vůbec není jasné, proč je tam ten rozdíl. A bylo to odůvodněno tím, že to mají řešit obce vyhláškami. Já jsem měla to štěstí jako radní pro legislativu hlavního města Prahy. Celý loňský rok jsem s odborníky, které nám doporučila hygiena, odborníky na hluk, a je to velmi komplikovaná problematika, řešila to, jestli existuje nějaký způsob, jak může obec řešit problémy občanů, protože si asi uvědomujete, že když se lidé ve stovkách a tisících obracejí na samosprávy, a samozřejmě to není jen v Praze, dostávám dopisy z celé republiky, existuje i celostátní petice proti hluku, tak asi chápete, že jako zastupitelé nemůžete říci lidem: „Nebudeme to řešit.“ Lidé protestují, předkládají petice, takže mně to třeba v Praze uložil kontrolní výbor na základě petice mnoha tisíc lidí, že se tím musím zabývat. Řešili jsme to s odborníky, s legislativou, konzultacemi z hygieny. A zjistili jsme, že obec není schopna přijmout nějakou podzákonnou legislativu, aby problém řešila. Asi chápete, že těžko můžeme rozhodit ruce a říct: „My to nemůžeme řešit, tady legislativci jasně řekli, že to nejde.“ A zákon to neřeší, respektive to vyňal z kompetence hygienických stanic, tak ty také rozhodí ruce a řeknou: „My to také neřešíme.“ A do toho tady máme opravdu tisíce a tisíce lidí po republice, podle mě je to obrovské množství lidí, kteří si stěžují na ty jevy. Já neříkám, že je to jednoduché… …My jsme v Praze dostali jako součást petic i zdravotní zprávy… …Já jsem se tehdy obrátila z pověření celé rady, pana primátora, spolu s dalšími kolegy z městských částí na pana ministra. Bude si to určitě pamatovat. Takže nás přijal na ministerstvu zdravotnictví a řekl nám, že to vnímá, že to opravdu problém je, že to zažívají i v Brně, že tam mají podobné problémy. A řekl, ať stěžovatele nasměrujeme na ministerstvo, ať tam posílají stížnosti, že se tím ministerstvo bude zabývat. Já jsem předpokládala, že vytvoří třeba nějakou pracovní skupinu, budou to řešit na základě zkušeností ze zahraničí. Nevzniklo vůbec nic. Nikam se to neposunulo… …Dobře, teď byla zima, žádné koncerty nebyly, v Praze se chystá nová sezona a opravdu je to naprosto výbušný problém. A to nejen v Praze. Vy jste dostali spoustu e-mailů z Karlových Varů, z Ostravy, prostě z celé republiky. Samozřejmě z Brna a z dalších měst. To není jen moje zkušenost, ale je to má zkušenost do té míry, že jsem byla vržena do situace jako radní pro legislativu, že to mám vymyslet.„
Ministr zdravotnictví prof. Vlastimil Válek (TOP 09):
„Já jsem pouze řekl, že nikde, v žádné evropské zemi, a pokud vám někdo z odborníků řekl, že v Londýně to dokáží, rád bych chtěl slyšet jméno toho odborníka, lhal vám. Seznámím se rád s tím lhářem. Buď není odborník, nebo vám vědomě lhal. V žádné evropské zemi neřeší koncerty, veřejné produkce, vystoupení, které jsou venku, nikdo jiný než města, samosprávy eventuálně omezeními a vyhláškami. Neexistuje jediná, a já jsem toto diskutoval s ministry v rámci ministeriády našeho předsednictví, v žádné zemi neexistuje metodika, protože ta metodika nelze stanovit, za jakých podmínek se dá nebo nedá ve venkovních prostorách dělat koncert.“
„Pane ministře, já mám otázku. Proč v zákoně řešíme hudební produkce v budovách a ty hudební produkce, které jsou venku, ne. Pokud vycházíme z produkce, že hudební produkce nemůže mít žádný škodlivý účinek na zdraví, což je diskutabilní a ještě se k tomu nějak dále vyjádřím, pak tomu opravdu, ale opravdu nerozumím. V těch budovách to chráníme. Takže když já uspořádám koncert v budově, pozor, nesmí být porušeny hlukové limity. Hlídá se to jednak tam, jednak ještě v těch ostatních prostorách. Nakonec i v tom venkovním prostoru. Do určité míry, co chrání ten venkovní prostor. Ale já vezmu chlapy, pojďte ven, budeme hrát a zpívat venku, tam je to naprosto volné… Tam už to nikoho nezajímá. Já tu logiku nechápu.“
Ministr zdravotnictví prof. Vlastimil Válek (TOP 09):
„Problém s dlouhodobým působením hluku, a to slovo bych chtěl zdůraznit, je opravdu dlouhodobé působení. Dlouhodobé pravidelné působení hluku je typicky autodrom v Mostě. Autodrom v Mostě pořádá pravidelně na jednom místě motorové nebo motocyklové, automobilové závody. Je tam dlouhodobé působení hluku, které překračuje určitou hladinu. Je tam v tomto případě, protože se překračuje i maximální hladina hluku, je tam opravdu řízení, které ale trvá 10 let, kdy se ten organizátor odvolává.“
Senátorka JUDr. Hana Kordová Marvanová (SPOLU):
„Vážené senátorky, vážení senátoři, omlouvám se, že se hlásím podruhé, ale prostě musím na pana ministra reagovat. A mrzí mě, že mu musím úplně odporovat, protože jeho poslední věta, že v uzavřeném prostoru lze měřit limity a v otevřeném ne, tak pane ministře, prosím, to fakt není pravda. Patrně jste neabsolvoval ty – já jsem asi tři měsíce absolvovala jízdy s odborníky na měření hluku, s tím příslušným zařízením, kteří to samozřejmě měřili nejen v prostorách objektů lidí, kteří si stěžovali, ale samozřejmě na různých místech ve vnějších prostorách nebo třeba instalovali ve vnějších prostorách zařízení, které to detekuje, které to průběžně měří. Dokonce to dokáže odlišit, co je hluk z dopravy, co je hluk z koncertu a tak dále. Pane ministře, prosím, vaše vystoupení podle mě, já neříkám, že moje jsou odborná, protože já jsem právník, takže nejsem odborník na zdravotnictví a na hluk. Ale vaše vystoupení k hluku také nejsou odborná… …Na této debatě mi vadí, že je neodborná i v tom, že aby se dospělo ke správným závěrům, tak musíme mít shodná a správná vstupní data. Tady se jako vstupní data uvádějí informace, které prostě nejsou pravdivé a které, kdybyste si je porovnali se stížnostmi lidí, co nám je posílali, tak byste viděli, že to pravdivé není. Asi jste to třeba někteří nečetli, takže pan zpravodaj říkal, že koncerty, to je vždy jen nárazové jeden dva dny. Ale já jsem mluvila o problému akcí, které se konají téměř každý den a konají se třeba dva tři měsíce v roce soustavně. To je ten problém. A i pan ministr připustil, že pokud je nějaký hluk soustavný, opravdu dlouhotrvající, že pak dopady mohou být. A my jsme dostali, třeba já jsem dostala do rukou zdravotní zprávy petentů, kteří uvádějí, jaké zdravotní problémy to lidem způsobí.
Senátorka Mgr. Adéla Šípová (Piráti):
„Vážený pane ministře, vážení kolegové, vážené kolegyně, já bych chtěla se zeptat pana ministra na jednu věc, protože mi není jasná. My se tady bavíme o tom, jestli je možné měřit hluk vevnitř a jestli je možné ho měřit venku. A je to debata opravdu velmi odborná. Ale já jsem se podívala teď na stránky ministerstva zdravotnictví, kde je vysloveně odkaz na hlukové mapy celé ČR, kde je vidět, jaké je zatížení hlukem v souvislosti s dopravou na našem území. Jak je možné, že je to možné měřit u dopravy a není to možné měřit u koncertů? Já tomu nerozumím. Samozřejmě nejsem odbornice, ale jak je možné, že to takto nejde? To je můj dotaz k tomu.“
Ministr zdravotnictví prof. Vlastimil Válek (TOP 09):
„Otevřený prostor ve chvíli, kdy měříte hluk. Pokud je to, řekněme, ve vzdálenosti od koncertu, kdy se tam objevují například ty vibrace, což je daleko častější stížnost, které se ale vůbec nedají měřit z hlediska medicínského dopadu, nebo kde se tam objevuje, řekněme, hluk, který někomu vadí, ale někomu, někdo z mých předřečníků to tady řekl, je libý, ale někomu je nepříjemný, klasicky jsou to některé typy produkcí, typicky ten hip-hop, tak vy nepřekročíte kritickou hladinu, to znamená, nemůžete to kvůli kritické hladině. Mohl byste to kvůli dlouhodobému překročení. Ale dlouhodobé není definované jako dny, týdny nebo měsíce, ale jako léta.“
K tomu lze dodat pouze to, že Ministr zdravotnictví uváděl Senát v omyl, a to ať už z neznalosti problematiky či zcela záměrně. Pokud jde o definici dlouhodobého působení hluku z hudební produkce, tak ta vyplývá z odborného doporučení Národní referenční laboratoře pro komunální hluk Státního zdravotního ústavu, který překvapivě patří právě pod Ministerstvo zdravotnictví tedy právě pod profesora Válka. Stanovisko definuje krátkodobou hudební produkci, která nemá vliv na zdravotní stav občanů takto:
Je tedy zcela zřejmé, že v ČR hudební produkce pod širým nebem často daleko přesahuje krátkodobou, ojedinělou expozici fyzických osob a tedy není vyloučen zásah do zdravotního stavu občanů.
Pokud jde o zahraniční právní úpravy v zemích Evropy, pak můžeme odkázat například na Kodex veřejného zdraví ve Francii (kapitola VI: Prevence rizik související s hlukem) a Kodex životního prostředí (Pododdíl 1: Místa otevřená pro veřejnost nebo otevřená pro veřejnost, kde se provozují činnosti zahrnující vysílání zesíleného zvuku při vysokých hladinách zvuku), kde je velmi komplexní regulace veřejné hudební produkce pod širým nebem včetně povinnosti používat limitéry hluku, vypracovávat hlukové studie a dodržovat limity. Vše je pak sankcionováno včetně možnosti okamžitě zabavit aparaturu. Kodex veřejného zdraví je veřejně dostupný a každý se tedy může přesvědčit, že profesor Válek nemluvil pravdu. Nejde ale jen o Francie, ale například i Norsko či Velkou Británii:
Pražský festival s dvacetiletou tradicí končí ve svém působišti na Praze 1. Už ho mají dost!
Nejen občané žijící v okolí festivalů, ale už i někteří politici toho mají dost. Příkladem je politické hnutí REZIDENTI 1 z městské části Praha 1. REZIDENTI 1 jsou nyní ve vedení radnice Prahy 1 a plní tak svůj program spočívající v ochraně místních obyvatel. Takto ostře se postavilo vedení radnice Prahy 1 k festivalu United Islands of Prague s dvacetiletou tradicí.
Z uvedeného vyplývá, že festival už na Kampě nebude. Mají ho tam dost. Stejně tak mají dost hluku do nočních hodin a tak letošní poslední ročník končil ve 21:15 hodin. Ve veřejném prostoru se k této zprávě objevilo několik zajímavých komentářů občanů žijících poblíž, kteří s festivalem mají své zkušenosti.
Tak jak to u hudebních festivalů bývá i zde odhalila pražská občanská aktivistka Valerie Bromová propojení festivalu na politiky.
Paradoxem je, že tento festival je bohatě dotován Magistrátem hlavního města Prahy. Jde o milionové částky. Občan by tedy čekal že festival bude příkladem transparentnosti, dodržování zákonů a rozhodně ne různých střetů zájmu.
Největšími pachateli hluku v Praze Jan Čižinský a Hana Třeštíková (PRAHA SOBĚ) – II. díl
Letní Letná
Dalším z mnoha dlouhodobých problémů s hlukem na Praze 7 je oblast Letné. Jde o prostor, kde se už tradičně odehrává v letních měsících festival Letní Letná. Tento festival provozuje společnost GASPRARD. Festival je podle místních obyvatel provázen hlukem i v době nočního klidu. Tento hluk vzniká zejména z barů, kde se pořádají noční dýchánky doprovázené hlasitou hudební produkcí. Opět se vše děje dlouhodobě a obyvatelé bezvýsledně několik let apelují na hlavní město Prahu. O problému starosta Čižinský a paní Třeštíková vědí. Navíc dávají ke konání každoročně své vyjádření a souhlas. Mohou tedy ovlivnit po zkušenostech následné ročníky. Posledních 8 let navíc byla PRAHA SOBĚ a právě Jan Čižisnký a Hana Třeštíková ve vedení hlavního města a měla všechny kompetence situaci řešit. Festival Letní Letná je přitom opět bohatě dotován z našich daní.
Opět dochází na Praze 7 k paradoxní situaci, kdy je rušitel nočního klidu dotován, tedy placen z peněz občanů, které v i v nočních hodinách obtěžuje hlukem.
Po několika letech místním občanům ale došla trpělivost a byla z jejich strany podána žaloba na hlavní město Prahu, které je majitelem pozemků, kde se obtěžující festival odehrává.
Alibistická a nefunkční řešení Jana Čižinského a Hany Třeštíkové
Řešení hluku z hudebních produkcí a hospod ze strany těchto dvou politiků má vždy stejný scénář. Pokud se objeví problém s hlukem, pak přichází vyjádření Jana Čižinského a radní Třeštíkové, která jsou vždy stejná. Nejprve sdělí, že je situace mrzí, pak sdělí že hluk je velkým problémem a měl by se řešit a konečně přichází přijetí „řešení“ které vždy plní tato dvě kritéria:
Vyvolají dojem, že se problém řeší a ten obratně vypustí na sociální sítě. Tedy například se na inkriminovaném místě tito politici vyfotí pro tisk nebo sociální sítě.
Zvolí výhradně takové řešení, které nepřinese žádné omezení pro organizátory hlučných akcí. Takové řešení spočívá v údajných domluvách, přeposílání stížností občanů organizátorům, organizování schůzek s pořadateli, instalování (záměrně neprůkazných) měření, která nemohou zaznamenat nízkofrekvenční tóny či spektrum hluku, ale jen průměrovanou hladinu, která nic nevypovídá o rušivosti – občanům je pak tvrzeno že akce nejsou hlučné a jsou z nich děláni hlupáci.
Fiasko Hany Třeštíkové s nočním starostou
Příkladem neřešení problémů s hlukem v podání výtečníků z PRAHY SOBĚ je noční starosta alias kozel zahradníkem. Tím se v Praze stal provozovatel nočního klubu napojený na Hanu Třeštíkovou Jan Štern. Poměrně přesně situaci vystihl BLESK:
„Známým se Jan Štern (37) stal coby organizátor kulturních akcí a provozovatel centra Stalin na Letné, kde se i přes zákaz prodával alkohol ve velkém. Přitom s opileckým řáděním měl od začátku loňského roku zatočit jako šéf magistrátní komise určené ke kultivaci pražského nočního života.“
„Od roku 2015 má totiž v pronájmu část nadzemního a podzemního prostoru obecně prospěšná společnost Containall, v jejímž vedení byl do listopadu 2018 současný noční starosta Jan Štern a nynější radní pro dopravu Prahy 1 David Skála (Praha 1 Sobě).“
Hudební produkce ve Stalinu podle místních obyvatel probíhá často po celou noc a končívá na nad ránem. Role nočního starosty Šterna se dala tedy také vystihnout příslovím „zloděj křičí chyťte zloděje“.
Ke klasickému „řešení“ problémů s hlukem (pomocí pořadatele hudebních akcí Šterna) v podání Třeštíkové a Čižinského spočívající v domlouvání těm co hluk vytvářejí se vyjádřila i tehdejší opozice:
„Celý krok jen dokazuje, že Praha sobě se stará více o ‚své lidi‘ než o skutečné problémy města.“ (Tomáš Portlík ODS). „Žádnou práci za ním nevidím,“ (Alexandra Udženia ODS)
Tedy opět klasické řešení v podání Třeštíkové a Čižinského. Řešení pro sociální sítě a PR, avšak ve skutečnosti vyhozené peníze a angažování člověka, který je sám z těch, co hluk z podstaty svého podnikání vytváří.
Skutečně funkční řešení
Skutečně funkční řešení přitom zná každý průměrně rozumný člověk. Například vložit do dotačních smluv podmínku, aby hluk z akce neobtěžoval občany žijící v okolí, aby nerušil noční klid a to pod sankcí ztráty dotace. Stejná ustanovení lze vložit i do nájemních smluv na pozemcích hlavního města Prahy, kde se odehrávají problematické akce (Letní Letná, Výstaviště, Žluté Lázně, náplavky, atd.), které lze zajistit smluvní pokutou a kaucí (nebo bankovní zárukou). Přijmout vyhlášku k regulaci hudební produkce pod širým nebem v hlavním městě. Instruovat Městskou polici Praha, aby přestala ignorovat rušení nočního klidu pořadateli těchto akcí. Nejde o nic složitého.
Přitom stačí jediné… …chtít! Ale jan Čižinský a Hana Třeštíková, kteří o hluku vědí roky, z nějakého důvodu nechtějí a nechají občany trpět. Proč asi?
V dalším díle se dozvíte, jak radní Třeštíková před volbami neustála odpor občanů proti festivalu LUCERNA MUSIC BAR OPEN AIR na Výstavišti a do akce musel vstoupit starosta Čižinský, který se zasadil o přesun obrovsky hlučného festivalu na Prahu 4, kde terorizuje už dva roky tamní občany. Vznikl ale, jak jinak, u Hanky Třeštíkové a Jana Čižinského, kde je semeniště hudebních šíbrů terorizujících Pražany.
Ústavní soud zrušil pirátskou vyhláška Lokte omezující noční klid
Vyhláška v Lokti upravovala noční klid tak, že v době od 1.5. do 30.9. každého roku byl noční klid až od 23 hodin. Tedy prakticky větší část roku měl být noční klid v Lokti posunut oproti zákonu o hodinu.
Podnět vzešel od našeho spolupracovníka Ing. Zdeňka Valečka z Karlových Varů. Právě ten se obrátil na Ministerstvo vnitra. Rozhodnutím Ministerstva vnitra, odboru veřejné správy, dozoru a kontroly ze dne 24. 10. 2022, č. j. MV-54091-27/ODK-2021, ve znění opravného usnesení ze dne 22. 11. 2022, č. j. MV-54091-31/ODK-2021, byla podle § 123 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění, pozastavena účinnost čl. 3 odst. 1 písm. a) obecně závazné vyhlášky města Loket č. 2/2022, o stanovení doby nočního klidu a regulaci hlučných činností.
Vedení města Loket podalo proti rozhodnutí rozklad. 28.12. 2022 rozklad zamítl ministr vnitra Mgr. Bc. Vít Rakušan rozhodnutím č.. j. MV-208094-3/SO-2022. https://sbirkapp.gov.cz/detail/SPPY6ZAUTI3Y35IS
Největšími pachateli hluku v Praze Jan Čižinský a Hana Třeštíková – část I.
Po téměř dvou letech se nám podařilo identifikovat dva největší pachatele hluku z různých venkovních hudebních akcí v Praze. Jsou jimi Jan Čižinský a Hana Třeštíková z partičky PRAHA SOBĚ.
Není náhodou že městskou částí, kde je hluk z akcí různých šíbrů největším problémem a kde je doslova semeniště těchto hlučných akcí je Praha 7. Tam starostuje právě Jan Čižinský, který má navíc v gesci veřejný pořádek a Hanka Třeštíková (jak jí familiárně nazývají hudební šíbři) je tam místostarostkou pro kulturu a sousedské vztahy. Oba z hnutí PRAHA SOBĚ. Jedním z problematických míst na Praze 7 je Výstaviště Praha. Výstavišti se proto budeme věnovat hned v prvním díle tohoto seriálu o starostovi Čižinskému a Haně Třeštíkové.
Matějská pouť – Výstaviště Praha
Na hluk z atrakcí na Matějské pouti, která se odehrává na problematickém Výstavišti si stěžují občané žijící v okolí každoročně. Marně. Hluk je čím dál větší. Starosta Čižinský jim nepomohl. Alibistické tvrzení o tom, že apeloval na provozovatele atrakcí ať hluk ztiší je výsměchem hlukem terorizovaným občanům. Lidé s vědomím Jana Čižinského trpí dál.
Aby toho nebylo málo, odehrávají se na Výstavišti na Praze 7 další koncerty a hlučné hudební akce. Vrcholem arogance a bezohlednosti pořadatelů těchto akcí je program, který je plánován hluboko v nočním klidu. Rušení nočního klidu je přitom chráněno zákonem a žádná výjimka v Praze neexistuje, jak vysvětlujeme v tomto příspěvku https://www.ceskobezhluku.cz/celorepublikova-petice/jak-na-to/
Přesto si na Praze 7 pořadatel dovolí vytvářet hluk v pracovních dnech do 2 hod a v sobotu do 5ti. Vedení Prahy 7 dělá že to nevidí. Proč asi?
Rušení nočního klidu tímto festivalem bylo opakovaně řeší i policie ČR. Například v roce 2020 probíhal Metronome festival od 17. do 19. 9. 2020:
ZDROJ: Policie ČR Krajské ředitelství PČR HMP č.j. KRPA-13978-3/ČJ-2022-0000KR (20.1.2023)
V roce 2022 probíhal Metronome festival 22. až 25.6.2022:
ZDROJ: Policie ČR Krajské ředitelství PČR HMP č.j. KRPA-13978-3/ČJ-2022-0000KR (20.1.2023)
Naprosto neuvěřitelné je, že veškeré porušování zákonů a terorizování občanů několika okolních čtvrtí se děje na pozemcích hlavního města Prahy. Aby toho nebylo málo, dostávají pořadatelé (zřejmě jako odměnu za porušování zákona a terorizování tisíců občanů) obrovské finanční prostředky z daní občanů které obtěžují nočním hlukem.Z daní občanů tedy hlavní město financuje jejich terorizování hlukem a porušování zákona rušením nočního klidu. Dotace poskytuje Magistrát hlavního města Prahy, konkrétně odbor kultury, který doposud vedla právě radní Hana Třeštíková. Konkrétně Metronome festival dostává milionové dotace každý rok.
ZDROJ: Poskytnutí informace MHMP č.j MHMP 40909/2023 sp. zn. S-MHMP 2312101/2022 ze dne 6. 1. 2023.
ZDROJ: Policie ČR Krajské ředitelství PČR HMP č.j. KRPA-13978-3/ČJ-2022-0000KR (20.1.2023)
Kdo za to může?
Takto můžeme pokračovat dále, ale každému je asi jasné, že „ryba smrdí od hlavy“, a to co se děje na Praze 7, kde se nedodržují zákony a vlastní občané jsou terorizování těmi, kteří je mají chránit, má nějaký důvod. K tomu se přidávají alibistická „řešení“ starosty Čižinského a odpovědné radní Třeštíkové, která slouží pouze k jejich propagaci, efekt mají prakticky nulový. Přitom skutečná a efektivní řešení lze realizovat v řádech dnů. Přiměřený klid pro okolní obyvatele lze jednoduše zajistit v nájemní smlouvě, neboť pozemek Výstaviště Praha patří hlavnímu městu. Také lze přijmout vyhlášku k regulaci hlučných venkovních akcí, o což marně žádají hl. město Prahu již tři městské části (P4, P5, Velká Chuchle) a místopředsedkyně senátu ČR. Nesmysly, které tvrdí Čižinský a Třeštíková o tom, že by vyhláška zabila kulturu jim vyvrátilo ve stanovisku Ministerstvo vnitra. Případné měření hluku je třeba aplikovat včetně třetinoktávové analýzy (frekvenčního spektra), která na rozdíl od pouhých měření a průměrování hladin odhalí frekvence, které ve spektru způsobují rušení. Jde jen o stanovení hranice, nikoliv zákaz. Ono totiž když se chce, všechno jde. Oba politici mají podíl na vládě nejen na Praze 7 ale do února 2023 i v hlavním městě. Ani jeden ale ze své pozice neudělal nic. Proč asi? Tak jako vše, i přehlížení terorizování občanů ze strany Čižinského a Třeštíkové má své důvody.
Jedeme dál!
V dalších dílech se dozvíte o možných důvodech slepoty a ignorace pana Čižinského a paní Třeštíkové, o dalších lokalitách na Praze 7, kde dochází k porušování zákonů a rušení nočního klidu. Dozvíte se o tom, jakým konkrétním alibistických způsobem se Jan Čižinský a Hana Třeštíková k problému staví a co tvrdí občanům, i o tom, že je nezastaví ani poškozené zdraví občanů o kterém ví. Taky tu máme první žalobu občanů proti hlavnímu městu (jako majiteli pozemků) kvůli hluku z hudebních akcí pod širým nebem na Praze 7.
Ministerstvo vnitra: Radní MHMP Třeštíková musí kápnout božskou o festivalových kamarádšoftech
Radní MgA. Hana Třeštíková, která neobhájila svůj mandát a naštěstí již není radní pro kulturu. Připomeňme si co má tato dáma na svědomí.
Dotace
Radní Třeštíková je odpovědná za přiklepnutí dotace 500.000,-Kč Společnosti LMB (DOT/62/05/007983/ 2020) na klub Lucerna Music Bar. Žadatel odůvodnil žádost tak, že „následující letní měsíce červen, červenec a srpen patří mezi nejslabší příjmová období klubu, kdy se i v běžném pandemií nezasaženém roce koná minimum koncertních vystoupení.“ Po inkasování dotace ale Společnost LMB zorganizovala na Výstavišti v Praze letní festival LUCERNA MUSIC BAR OPEN AIR a právě v těchto měsících vydělávala na Výstavišti. Festival byl plánován předem a radní Třeštíková o něm jako radní z Prahy 7 věděla, přesto dotaci přiklepla. Stejně jako další dotaci přímo na Praze 7. Dotace se navíc nesmí kombinovat. Podnikatel vlastnící Společnost LMB se o paní radní vyjadřuje do médií familiárně jako o „Hance“.
Záštity
Radní Třeštíková udělila záštitu bezohlednému festivalu v Ledárnách, proti kterému podepsalo petici přes 800 v okolí žijících občanů. Kvůli festivalu je nuceno se léčit už několik občanů. Pořadatel opakovaně nerespektuje zákony a páchá značné množství přestupků.
Radní Třeštíkovou řízený odbor poskytuje milionové dotace hudebním festivalům v Praze. Zároveň tyto festivaly terorizují nočním hlukem množství v okolí žijících Pražanů. Pořadatelé festivalů jsem už tak drzí, že své programy předem plánují dlouho do noci a to v centru města. Dotaci za porušování zákonů jim totiž nikdo krátit nebude, protože řediteli odbory kultury a cestovního ruchu MHMP MgA. Jiřímu Sulženkovi je to úplně jedno. Hlavně že miliony z daní občanů, kteří jsou hlukem terorizování tečou.
Asi je každému jasné, že toto nebude náhoda, nebo šlendrián, ale bude za tím něco jiného. Protože si i vrabci štěbetají, že s pořadateli těch nejsebevědomějších festivalů v Praze má radní Hana Třeštíková „nadstandardní“ vztahy, poslala naše iniciativa radní dotaz. Ani nebude překvapením, že „transparentní“ radní Třeštíková odpovědět odmítla. Jenže opět padla kosa na kámen, a na základě naší stížnosti Ministerstvo vnitra nařídilo, aby radní Třeštíková informaci poskytla.
Spravovat Souhlas s cookies
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
